Poděkování

„Čím jsem starší, tím více si uvědomuji, že věci, které nic nestojí, jsou nejcennější.“ (Alena Slobodníková)

Kdysi dávno, jsem náhodou přišla na větu o přátelství, při čtení jsem cítila, že si ji musím poznamenat. Tady je: Nejlepší druh přítele je ten, s nímž můžete sedět na verandě a houpat se, celou dobu neříct ani slovo a pak odejít s pocitem, že to byla ta nejlepší konverzace, jakou jste kdy měli.“ Dnes už vím proč, přesně takovou rodinu a přátele mám kolem sebe. Velmi si jich vážím, a jsem šťastná, že je mám.

Mé poděkování patří Vám všem, kteří mně pomáháte, jak jen můžete. Děkuji mé rodině Milanovi, Haničce, Mildovi, Karolínce, Lence. Mojí mamince a mému skvělému bráškovi Edovi, Marcele, Daliborovi, Davidovi, Lence a Dáši, Pavlínce a Pepovi, Majce a Oldovi, Zuzce……..