Kámoška

Život s Alskou z druhého břehu pohledem Karolíny

Moje mamka je a vždy byla moje nejlepší kámoška, což znamená, že jsme si hodně povídaly. Mohly jsme „proplkat“ jak se říká klidně i hodiny a stále jsme si měly co říct.

Prvních příznaků ALS jsem si všimla, když začala nějak zvláštně vyslovovat některá písmena a občas měla jinou mimiku, než na kterou jsem u ní byla zvyklá. Nedokážu přesně říct, kdy to bylo, ale přesně si pamatuji, když mi někdy v březnu řekla „Karolínko, nezdá se ti, že nějak divně mluvím?“ jenže tehdy jsme si to nedokázaly vysvětlit proč to tak je.

O žádné Alsce jsme tenkrát neměli ani páru a tak se to nějak „bohužel“ neřešilo. Každopádně to „bohužel“ vlastně není bohužel, možná naopak, protože jak víme, tak žádný lék na tuto nemoc není. Takže jsme měli čas neřešit…

Když ale přišel čas řešit, a to v září, tak se nám všem zbořil svět, jak domeček z karet. To jo. Nikdo nedokázal pochopit, proč zrovna naše mamka, nejhodnější člověk na světě, který by neublížil ani mouše, může mít tuto nemoc. Naprostá blbost.

Ale oukej, nebyl čas se snažit pochopit nepochopitelné. Takže co? Internet! Teď to berte s nadsázkou, ale myslím si, že s bráchou a spol. rozumíme Alsce víc jak někteří doktoři. Bohudík, že je mamka tak skvělá a nechá si poradit. Netroufám si říct, jak se musela/musí cítit, ale dělá vše, co jsme ji naordinovali plus věci navíc. Je pozitivní, silná a dokonce i teď usměvavá žena.

Když mě poprosila, jestli bych s ní nejela na pobyt pacientů s Alskou, tak upřímně… byla jsem zlehka vystrašená. Ne až tak kvůli sobě, ale kvůli mamce. Co když ji to nepomůže, ba naopak? Co když se uzavře, co když rezignuje? Nic takového se ale nestalo, stala se podle mě díky tomuto pobytu silnější. A i když ví, že má nás, tak i zjistila, že není s Alskou sama.

Ve finále jsem na pobytu s emocemi bojovala víc já. Do té doby jsem si totiž vůbec neuvědomovala, čím vším si každý den ona a taťka prochází. Moc je obdivuji a smekám. Protože když se na pobytu na mě se smutkem a studem v očích podívala a požádala mě, jestli bych jí nenakrájela jídlo, nebo když mě poprosila o sepnutí vlasů, či vyfénovaní, bylo to najednou, jakoby ona byla moje malá holčička a já její opora. Mou oporou byl a je zase brácha Milda, který se mnou protelefonoval mnoho večerů. A o tom to je, jsme silná rodina, kterou mamka vytvořila.

Takže ta její Alska to může zkoušet, ale na nás je krátká, že jo Babulko.

Příspěvek byl publikován v rubrice Život s Alskou z druhého břehu. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

14 komentářů: Kámoška

  1. Mamka napsala:

    Karolínko, děkuji,děkuji. Nemám slova, pro slzy štěstí nevidím. Mám tě ráda. Ano, jak píšeš, jsme silná rodina.

  2. Martina Žáková napsala:

    Moc krásně napsané, taky mě u toho tečou slzy…. S mamkou mám úplně stejný vztah. Ali máš skvělou rodinu a moc držím pěsti. Myslím na Vás.

  3. Jarmila Zelníčková napsala:

    Ahoj Ali i já to prožívám s tebou i tvojí rodinou. Jste úžasní, stateční a velice Vám fandím. a kdyby jsi Ali, cokoliv potřebovala, obrať se s pomocí i na mne, vždyť víš, že bydlím kousek od tebe a i kdyby to byla větší dálka, není problém. Držím pěstičky a jak psala Marťa Žáková, i já na Vás myslím. moooc se opatrujte pápá ALI

  4. Veronika Kucková napsala:

    Alenko, jednou bych si prala vychovat dceru, jakou je Kerol, stejne tak dobre jako jsi to udelala ty. A jednou bych chtela byt stejne skvelou mamou jakou jsi ty. Jsem stastna, ze jsem te mohla kdy poznat a dekuju, ze jsi mi nahradila mamu. Myslim na tebe kazdy den! Mam te rada, V.

    • Alena napsala:

      Verunko, sluníčko moje, vím, že budeš skvělá máma. A těším se, až jednou přijdeš a řekneš: Ali, budu máma. A v ten okamžik spolu začneme řešit ty krásné věci kolem miminka. Mám tě ráda a vždy budu mít.

  5. Jarmila Zelníčková napsala:

    ahoj Ali, koukala jsem , jak sis užila návštěvu holek z práce, Simču, Ivu i Sylvu, tak to úžasné. dnes jsem jela kolem Vašeho v kočárku s vnučkou, tak jsem jukla nahoru na balkon a pomyslně ti mávala a posílala energii:-), moooc se opatrujte. pápá

    • Alena napsala:

      Ahoj Jaruško, tak to máme stejné. Kdykoliv jedeme s manželem kolem vašeho, koukám jestli tě někde neuvidím. Jednou nám to vyjde.

      • Jarmila Zelníčková napsala:

        ahojík Ali, tak když pisneš trošku dopředu, třeba budu doma a můžete se stavit na čajík, kávičku. ráda Vás uvidím. pápá a moc se opatrujte. jste skvělí. pá:-)

  6. Jarmila Zelníčková napsala:

    Ali, přeji ti dnes ke svátku nejvíce to zdravíčko, pohodičku, samé skvělé lidičky, které kolem sebe máš, lásku, kterou ti dávají. jsi sluníčko a když budeš chtít, ráda přiběhnu a pokud bys něco potřebovala tak i vyřídím a zaopatřím. pápá a mooc se opatruj 🙂

    • Alena napsala:

      Jaruško, děkuji. Omlouvám se, že odpovídám až dnes, včera jsem byla v nemocnici na zákroku a neměla jsem sílu na nic jiného, jen na spánek. 🤗🙋

      • Jarmila Zelníčková napsala:

        ahojík Ali, vůbec se neomlouvej. to je samozřejmé, že se podíváš až můžeš. doufám, že zákrok dopadl dobře, pomůže ti a je ti dobře. moc ti to přeji. pápá a těším se na viděnou 🙂 a klidně odpočívej dle potřeby:-) pápá

Napsat komentář