Prosinec

Otrokovice… venku prosinec… v autě za oknem příjemné prosluněné jarní odpoledne provoněné vánočním cukrovím a perníčky… nasadil jsem si sluneční brýle a vyrazili jsme směr Brno…

Nenažraná Alska
se v listopadu pomalu a nenápadně připravovala, aby Alči už po několikáté ukázala, kdo tu šéfuje. „…bráško, stojí to za houby, levá noha nechodí, levá ruka je úplně bez síly a pravé ruce síla rychle ubývá, a je evidentně jedno jestli cvičím nebo ne…“ (video z posilování a odpočívání je zde). V pondělí 2. prosince si Alska bez varování vzala i to málo, co ještě měla Alča v nohou „…z minuty na minutu jsem přestala chodit…“ a nechala jí jen oslabený ukazováček a palec na pravé ruce „…přiznám se, že mě vyvedlo z míry, jak se vše během jednoho dne zhoršilo…“.

Přijeli jsme o něco dřív, než jsme nahlásili, ale Milana s Alčou a Dexíkem jsme nepřekvapili. Milan létal po bytě, Dexík nevěřícně čučel přes sklo, Alča polehávala v křesle a rozdávala úsměvy na všechny strany.

Inka: „Atmosféra byla úžasná, Alenka vypadala velmi dobře a bylo vidět, že se i bavila, protože se od srdce smála.“  Tentokrát měl Milan zdatného soupeře v Ince, která se od minulé návštěvy evidentně otrkala „…parádní návštěva, jen jsem nezjistila, jestli jela huba víc mně, nebo Milanovi, ale my dva jsme si to rozhodně užili…“. Je fakt, že jsem měl velký problém oslovit společnost a nabídnout jim výbornou Brazilskou kávu.

Ivana: „Návštěva byla poklidná, v přátelském posezení, jen Alenka možná od minule trošku smutnější, čemuž se není co divit. Je to velmi silná osobnost, která se nevzdává, smekám před ní. Máme se od ní všichni co učit.“ Čas nám „vymezený“ velmi rychle utekl a bylo na čase se rozloučit a valit domů. Iveta: „Za Alenkou a Milanem jsme se s Davčou moc těšili. Návštěva proběhla v pohodové atmosféře, opět jsme se moc nasmáli, Alenka vypadala velmi dobře. Děkujeme Milanovi, Alence a celému týmu Amici za vynikající občerstvení.“

Alča: „Děkuji všem za nezapomenutelné odpoledne… jsme šťastní, že jste přijeli… návštěva mi vlila novou sílu do těla, děkuji!!!“

Brno… „Jen krátká návštěva potěší.“ (Vladimír Komárek)… „Život je kurva a pak umřeš.“ (Laurell K. Hamilton)… v pondělí zemřel (ALS) 34letý Pete Frates, symbol Kbelíkové výzvy… „Nesnáším loučení.“ (Eda Klimek)… Howgh (domluvil jsem)…

Poděkování patří
Amici Pizza & Burgers za velmi chutnou svačinku, díky.

Příspěvek byl publikován v rubrice Život s Alskou z druhého břehu. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 komentáře: Prosinec

  1. Jarmila Zelníčková napsala:

    Ali, ty jsi velký bojovník a určitě ještě mockrát dokážeš ALSce, že se nevzdáváš a jen tak se nedáš. Velmi ti fandím, mockrát denně si na tebe vzpomenu a držím palečky a na dálku posílám svoji energii. Hluboce smekám, jak jste úžasná rodina a jsi obklopena takovými úžasnými lidmi, kteří ti pomáhají. Drž se kočko a mám tě ráda a jsi skvělá. 🙂 🙂 zatím ahojky

Napsat komentář